V Mezopotámii než bys řekl „dobrý voják Šejk“

• News

Cesta z Cziwitz do Aucklandu vede přes Svítkov, kde nabíráme Romáleho. Cestou vysadíme Áňu ve škole a valíme na vlak. Aby to bylo ještě exotičtější než jsme čekali, volíme Regiojet, prej dostaneme kafe. Prd. A ještě čtvrthodinku stojíme snad někde u Kojčic.

Referát píšu na Romáleho noťasu…má zapnutou automatickou opravu…brzo mě z toho šlehne.

Na Joudrs naložíme celou fabii vercajku, cestou se stavíme na Strahově doložit zbytek a hurá na letiště. Jsme tam druzí, ale nakonec se čekujeme jako poslední, protože dvě hodiny hrajeme tetris s erárem. Společných zavazadel nakonec máme deset o hmotnosti 132 kg.

Na Ruzyni

Hotel v Dubaji

Jako poslední do letadla vchází Romále. Jsme všichni, máme snad všechno a tak vzhůru do oblak. Letíme Boeingem 777 společnosti Emirates. Cesta docela utíká. Jen co jsem se probudil, jeli kolem s vozejkem a hned to bylo veselejší. Momentálně je osm hodin večer Cziwitského času, máme za sebou čtyři hodiny letu. Monitor ukazuje, že jsme právě přeletěli řeku Tigris v Mezopotámii. Ještě hodinku a přistaneme v Dubaji, kde strávíme noc na hotelu. Zítra nás čeká dlouhá cesta do Aucklandu, k našemu překvapení s mezipřistáním v Austrálii.

Docent Vomáčka už je na místě a pokud mu to vyjde, počká na nás na letišti. V Praze se s námi přišel rozloučit Vomáčkův starší bratr František.

Už zas jedou s vozejkem, tak budu končit.

Tak zatím.
___________

Hotelový bazén

Noc na hotelu byla krátká. Do postele jsme se dostali ve tři v noci zdejšího času a o půl sedmé máme budíček.
Snídaně byla formou arabského stolu. Většinou volíme klasiku: kafe, juice, vajíčky a něco sladkého na konec.
Teplota je tady na kraťasy. Momentálně čekáme na letišti na další let. Všichni jsou v pohodě a pozdravují domů.

V Dubaji cestou na letiště

Vzkaz pro Šupajďáka: 777 dobrý, jsem zvědav na A380. Pozdravuj bojce v kolbence.

Tak zase příště kolibříci.

wayne